Olga Tokarczuk v audioknize Skříň pracuje především s posluchačovou imaginací, což je navíc podpořeno ne čtením, nýbrž právě oním poslechem. Audiokniha Skříň obsahuje tři povídky: Skříň, Deus ex a Čísla. Autorka se v každé z nich nezaměřuje na samotný příběh, ale na detaily obrazů, které text vyvolává. Při poslechu Skříně cítíme na bříškách prstů ornamenty na jejích dveřích, u Čísel se zase noříme s hlavní hrdinkou hlouběji a hlouběji do útrob hotelu i jeho hostů.
Všechny tři povídky jsou velmi sugestivní, ocitáme se v jiných světech. Ve světe fantazie naší, autorčiny i ve fantazii postav povídek. Tyto fantazie pak mají velmi tenkou hranici se skutečným světem a navzájem se prolínají.
Každá z povídek je trochu tajemná, klade důraz na přesný hluboký popis skutečnosti, zabývá se detaily, kterých si běžně často ani nevšimneme. Jak nový kus nábytku ovlivní náš život, naše vztahy, naši osobnost, sny? A je to jen kus nábytku, opravdu to je pouhá skříň? A co povídka Deus ex? Jak si představujeme Boha, vyšší moc, a nehrajeme si sami občas na bohy?
Kniha Skříň je napsána velmi soustředěně, Olga Tokarczuk pečlivě volí každé slovo a samotný rytmus je jako nevyzpytatelný tok vody; chvíli se klidně vlní, a znenadání změní směr. A my ho dychtivě změníme s ním.
Text knihy je hutný, takže je nutné se na tuto audioknihu dobře soustředit, neodvádět myšlenky jinam, protože každé slovo je důležité, přispívá k celkovému vystavení povídek i jejich atmosféry. Rytmus i záhadný tón celého vyprávění podporuje také zvuková složka. Někdy to jsou těžko rozluštitelné zvuky, jindy hudba, která nenápadně přijde a zase odejde, sotva si jí všimneme, protože působí ve druhém plánu, takže nenarušuje celkovou kompozici audioknihy.
Herecký výraz Marthy Issové, která knihu načetla, je především v mírném pousmání, v dodržení celkové záhadnosti a lehké ironii.
Audioknihu režíroval Lukáš Trpišovský a koupit si ji můžete na Audiotéce: Olga Tokarczuk: Skříň
Děkuji Audiotéce za poskytnutí recenzní audioknihy.
Žádné komentáře:
Okomentovat